Se psy je psina.

Ahoj, hoj, oj...,

 

měl jsem prima prodloužený víkend.

 

Nejprve páteční dopolední cvičení a řádění s borderkami, poté odpolední procházka a plavání s Barným, kdy se nám oběma podařilo vyběhnout za zajícem a pěkně ho prohnat po poli. 

Kdyby jste z mého psaní, začali mít pocit, že se ze mě stává nevychovaný lovec, tak to není jen pocit, ale skutečnost. :) Nicméně nebojte se, nevraždím je. :) A panička má prý připravenou už nějakou zaručeně funkční radu, jak mě to odnaučit. Jsem tedy ve střehu. :)

Noo páteční večer jsem se už jen plazil, jazyk na vestě a již po cestě domů z procházky snil o své posteli.....a misce s jídlem.

 

V sobotu jsme vyrazili na cvičák, kde jsem byl nečekaně 3 x pochválen a to prosím za vynikající pozornost. Rádo se stalo, musím taky dělat radost, abych si to vykompenzoval, že. Jen škoda, že neviděli tu pozornost, když jsem honil zajíce.... :)

 

No a večer dorazil Willy. Neviděl jsem ho dva měsíce, takže vítání bylo bouřlivé. Nejprve jsme vystrašili celé město, když jsme nasadili nejvyšší možnou rychlost a honili se na procházce. Poté jsme se až do jedné hodiny ranní pošťuchovali na zahradě, zatímco páníčci grilovali. Nakonec nás (hlavně mě) dostala únava a padli jsme pod stůl, ale ráno jsme začali řádit nanovo. Tam nastala menší výměna názorů, když Willy našel zbytek mé ohlodané kostičky a drze si ji ukořistil. Bohužel se mi ji nepodařilo vybojovat zpět, z čehož jsem byl trochu nešťastný, ale popravdě jsem ji stejně už nechtěl, tak jsem se s tím smířil. Jinak nám řádění vydrželo až do pozdního odpoledne a to jsme ještě stihli dvě procházky. Na té druhé jsem už sotva pletl nohama a měl co dělat, abych se doplazil zpět. Sice nad Willym převládám deseti kily navíc a už se můžu i chlubit téměř vyrovnanou rychlostí. Bohužel má však trochu větší svaly, fyzičku a ADHD. :)) Jeho totiž neunaví nic a nikdy. Já ale ovšem se přehledem vedu v plavání.

Tady je opět video, ale bohužel je až z poslední procházky, takže žádný adrenalin, máme to jen tak na památku, až se sežerem kvůli žrádlu. :)

 

 

Unaven jsem byl ještě v pondělí, což se nečekaně pozitivně podepsalo na stopě, kterou mi panička našlapala místo ranní procházky. Já sice natěšen, ale ovládal jsem se a prošel ji zatím nejpečlivěji za svou stopařskou kariéru. :)

Odpoledne jsem ovšem procházky nebyl ušetřen a pak ještě nečekaně dorazila šarpejka Amy, takže mě čekalo další lehké poběhání v trávě. Tím bylo psímu víkendu konec a dnešek byl jen ve znamení hospodského povalování s páníčkem a flákání. 

 

Nicméně diář se mi opět plní. Panička se totiž rozhodla, že se mnou zkusí zachraňovat lidi v sutinách. Až prý přijde zemětřesení nebo co. :) Nejprve pojedeme v sobotu zkusit nějaké překážky, z čehož mám předem trochu obavy, protože na překážky zrovna hrdina nejsem. To se přiznám bez mučení. A další neděli už to zemětřesení. A když se mi to prý bude líbit, tak možná i tu další...:) No jsem zvědav. 

O víkendu mě navíc čeká premiéra v jedné soutěži, ale o tom bych se raději rezepisoval až bude po. No a čekám taky balík s překvapením. 

 

Brzy o všem poreferuji. 

 

Mějte se krásně.

 

Beroslav.